| |
Jak tančit
argentinské tango
Zdroj:
www.ballroom.cz
Základní postoj je takový, že partneři stojí naproti sobě s
chodidly paralelně u sebe, špičky i kolena se dotýkají.
Podstatu a charakter tanečního postavení spíše než termín
"taneční držení" vyjadřuje slovo "abrazo - objetí". Partner
svou pravou rukou objímá záda partnerky, ona se jej drží buď
na rameni nebo kolem krku. To záleží na tělesných
dispozicích, náladě, druhu tančené figury. Volné ruce jsou
spojené tím způsobem, že partner jakoby hledí do své dlaně,
přičemž se ruce nacházejí nikoliv v rovině uprostřed páru,
ale jsou posunuty na stranu partnera. Obě hlavy směřují ke
spojeným rukám.
Postavení je uvolněné, kolena nejsou propnutá. Kroky se
tančí s nášlapem na špičku. (Ovšem budete-li tančit přes
patu, neublíží vám to, ale není to tak měkké a snáze lze
šlápnout partnerce na nohu.) Zadní noha se v koleni propíná,
což vytváří dojem elegantní dlouhé linie. Krok je tvořen
vždy třemi fázemi: napřímením nohy do výchozího směru,
přenesením váhy s případným otočením a propnutím zadní nohy.
Navíc, uprostřed kroku je obvyklé dodržovat, že se kolena
míjejí těsně u sebe. Tanečník musí být také veden snahou,
kromě výjimečných případů, tančit stále v jedné úrovni, bez
klesů a zdvihů. Je také možno vidět některé tanečníky, že
stojí v páru v postavení, jež připomíná písmeno A. To není
chyba, je to jen jedna z dalších možností, jak je možno
tančit tango.
Tango se tančí na hudbu, která hraje. Přestane-li hudba
hrát, tanečníci se zastaví a počnou opět tancovat se
začátkem nové skladby. Jednotlivé variace postrádají
rytmizaci, jak si můžete všimnout v popisové části, je
stanoven pouze obvyklý počet kroků. Interpretace je zcela
závislá na druhu skladby, melodii, náladě, technické
vyspělosti tanečního páru a situaci v okolí na parketě. To
dává tanečníkům neuvěřitelnou svobodu projevu, které se u
jiných tanců v takové míře nedostává. Proto lze vidět, jak
dva páry tančí tytéž figury v tentýž okamžik zcela odlišným
způsobem. |
|
|
