Vytisknout

Vše o tangu...

Zde najdete zajímavé články a informace, které se týkají právě argentinského tanga. Připravili jsme pro vás slovníček pojmů, pravidla chování na milongách a spoustu dalších zajímavostí. Připravíme i několik skladeb k poslechu.

PARKETOVÉ MOUDROSTI NA MILONGU

Když tancujeme tango, tancujeme ho se svým partnerem, hudbou a ostatními tanečníky na parketu. Nepřemýšlejme o nich jako o předmětech, kterým se musíme vyhnout, ale raději jako o přátelích, se kterými sdílíme tanec. Myšlenky uvedené níže jsou návod nikoliv striktní pravidla. Důvod pro tento návod je ten, aby každý tancující měl radost z tance, aniž by kazil radost ostatním. Těmto dovednostem říkáme „parketová moudrost“.


Čtyři oblasti „parketové moudrosti“

1. Etiketa na tanečním parketu
2. Navigační dovednosti
3. Partnerské dovednosti
4. Figury

1. Etiketa na tanečním parketu

Vždy se snažte vstoupit na parket v místě, kde nebudete narušovat pohyb ostatních tancujících párů. Doporučuje se přicházet na parket v některém rohu a ne uprostřed tanečního pruhu. Není to vždy možné, ale je to výhoda. Pánové, snažte se zachytit pohled partnera, před kterého vstupujete. Nesnažte se pouze protlačit na parket. Tomu se někdy říká „mužské cabeceo“. Když už jste na parketě, držte hlavu vzhůru a všímejte si lidí, kteří chtějí vstoupit na parket. Mějte oční kontakt s nimi a udělejte třeba otáčku aby jste jim dali čas vstoupit na parket a začít tančit.
Partnerky, prosím, počkejte na partnera, aby vás bezpečně dovedl na parket. I když jste nedočkavé tak se nehrňte na parket. Vždy se pohybujte po parketu ve směru hodinových ručiček. Nepohybujte se proti směru tance a to včetně dlouhého kroku vzad partnera a vedení partnerky proti směru tance. Všechny kroky by měly být vedeny ve směru tance nebo bočně. Výjimka: Obecně můžete použít malý krok vzad na začátku tance nebo dlouhý krok pokud je tam právě uvolněné místo. Neparkujte na tanečním parketu. Využívejte prostor před vámi. Tango je postupový tanec a vy určitě nechcete zadržovat ostatní v postupu vpřed. Jestli je volný prostor před vámi tak ho využijte. V rozích je více akceptovatelné dělat točivé figury, parady atd. Zůstávejte ve své „dráze“. Je všeobecně akceptováno, že lepší tanečníci tančí na vnějším obvodu parketu. Je bezpečnější tančit na vnějším o obvodu parketu protože máte kolem sebe páry pouze ze tří stran.
Někdy je parket dost velký aby bylo možné tančit i na vnitřním obvodu. Pokud se protančíte na vnitřní obvod nebo kolem středu parketu měli byste zůstat do konce skladby a až potom se přemístit na vnější obvod. Jeden z největších hříchů proti Tango etiketě je pohybovat ven a dovnitř tanečních drah v průběhu skladby. Nepředbíhejte jiné páry. Snažte se držet v linii tance tak abyste nepředbíhali ostatní páry. Používejte figury, které vám umožní tančit namístě bez postupu vpřed.
Výjimka: Zkušené páry mohou obejít méně zkušené páry, které zdržují postup tance prováděním nevhodných figur a tím vytváří před sebou volný prostor. Na tanečním parketu tancujeme. Milonga je pro společenské tancování a ne pro výuku. Výuka se provádí v kurzech nebo lekcích tanga. Tanečníci tanga si vybírají lekce tanga s určitými učiteli a je to jejich volba. Snažit se někoho učit na parketu je předvádění moci učitele nad žákem, který to nežádal. Na parketu jsou si všichni rovni a tak by se neměl nikdo povyšovat nad druhé.
Nezvedejte lokty. Někteří tanečníci věří, že by měli tancovat obranně s tím, že zvednou lokty, aby si vytvořili více místa pro sebe. To známka velmi nebezpečného tanečníka a je to velmi agresivní a nebezpečné chování. Zdvižené lokty mohou zranit ostatní tanečníky a hlavně tanečnice. Nezastavujte se, když uděláte chybu. Chyba se stala a dobrý partner může použít chybu jako příležitost udělat něco jiného. Nerozmlouvejte s ostatními, když tancujete. Parter komunikuje z času na čas vizuálně s ostatními tancujícími, ale pouze kvůli orientaci na parketu. Nebavte se s partnerem, když tancujete.Vedení a následování obou vyžaduje velkou pozornost, stejně jako vnímání hudby. Může být velmi rušivé vést konverzaci a současně tancovat.

2. Navigační dovednosti
Využívejte rohy parketu. Vždy tancujte až do rohu a potom udělejte otáčku. Nekřižujte roh, zkracujete taneční parket a vyhazuje vás z taneční dráhy. To je jedna z nejběžnějších chyb na parketu. Rohy jsou váš přítel. To je místo kde máte prostor pro složitější figury a otáčky. Netlačte se na pár před vámi. Předpokládejme, že pár před vámi nebude dodržovat výše uvedená pravidla a tak byste mu vždy měli nechat prostor aby mohli udělat řádný krok zpět a základní otáčku. Na silnici také nemáte rádi, když se vám někdo lepí na nárazník, tak to nedělejte ostatním tanečníkům.
Tancujte v úhlu. Toto je jedna z nejužitečnějších technik, kterou znám pro tancování na přeplněném parketu. Netancujte čelem po tanečním směru, ale natáčejte se 45 stupňů doprava, tak že je partnerka zády ke stolům. Udržujte tento uhel v průběhu pohybu po parketu a uvidíte, že je mnohem jednodušší sledovat tanečníky před vámi a odhadnout potenciální kolize. Samozřejmě musíte stále točit a vést partnerku tak aby nešla přímo ke stolům, ale aby minimalizovala kroky do jiných směrů. Čím víc času směřuje zády ke stolům tím je menší riziko, že někdo do ní narazí nebo že s partnerkou vrazíte do jiného páru.
Vždy věnujte pozornost partnerovi před vámi a za vámi, ale extra velkou pozornost jim věnujte při první skladbě tandy, aby jste zjistili jaké mají tanečníci zvyklosti. Dělají hodně kroků vzad proti směru tance? Nedodržují vzdálenost? Dělají nebezpečná bolea? Vždy tancuji velmi konzervativně v průběhu první sklady a potom dělám korekce v dalších skladbách podle toho, kdo tančí před a za mnou. Je to velká radost mít kolem sebe spořádaně tancující páry.
Snažte se mít oční kontakt s partnery okolo vásjen proto, aby jste jim dali o sobě vědět. Často se lidé chovají lépe, když cítí, že jsou s vámi v kontaktu. Jestliže vidíte, že partner před vámi dělá figuru, která vyžaduje prostor, tak mu ten prostor poskytněte a netlačte se na něj.
Využijte prostor, který jste právě opustili. Toto je jedna z nedůležitějších dovedností ke zlepšování. Udělejte pohyb, který využije prostor, který jste právě opustili. Jakmile vykročíte vpřed, měli byste mít k dispozici prostor, který jste si právě uvolnili.
Nikdy nenakračujte naslepo. Vždy si buďte jistí, že místo, kam chcete vykročit, není obsazeno nebo se tam někdo nechystá vstoupit.

3. Parnerské dovednosti
Chraňte partnerku. Prvotní zodpovědností partnera je chránit partnerku a nedostávat ji do situací kde by mohla být zraněna. Partnerka je obvykle mnohem víc náchylná ke zranění protože je na vnější straně otáčení , často nosí boty s otevřenou špičkou , mívají zavřené oči a našlapují vzad do prostoru kam nevidí.
Když vidíte, že se blíží kolize s vaší partnerkou, je dobrá strategie udělat rychlou otáčku tak, že kolize směřuje na partnera a ne na partnerku. Tancujte dle schopností vašeho partnera. Partneři, nesnažte se vést do figur, které jasně překračují možnosti partnerky. Dobří partneři upraví tanec podle možností partnerky. Nádherný tanec může být, i když jde jenom o chůzi, změnu váhy, jednoduchá ocha atd.

Partnerčina zodpovědnost:

Mějte otevřené oči. Jestliže je parket plný velmi chaotických a nezkušených nebo hrubých tanečníků potom by měla mít partnerka otevřené oči a pomáhat partnerovi vyhnout se kolizím když partner dělá kroky vzad. Může použít tlak na jeho záda aby ho varovala před krokem vzad.
Mějte chodidla na parketu a pod sebou. Nenechávejte letět nohu vzduchem, protože můžete zasáhnout jiného tanečníka.
Partnerky neprovádějte vysoká bolea, ledaže byste vysoce důvěřovaly partnerovi a parket není přeplněn nebo vaše noha nesměřuje ven z parketu. To, že váš partner nabízí vysoké boleo ještě neznamená, že musíte ohrozit sebe nebo druhé. Můžete vždy provést boleo s nohou téměř u parketu pokud naznáte, že je nebezpečné dělat vysoké boleo. Partnerky, stejně jako partneři, by měly tancovat se svými partnery a lidmi kolem. Jinými slovy, také by měli vnímat taneční parket.

4. Taneční figury

Rozvíjejte figury vhodné pro společenské tancování. Některé pohyby fungují lépe pro společenské tancování, některé jsou nevhodné. Vyhněte se figurám, které jsou vedeny proti linii tance. Mějte zásobu různých figur. Často slyším, že stačí umět dvě figury a s tím zvládnete vše. Jistě, ale pomůže vám, když umíte různé figury a použijete je v různých situacích na parketu nebo ještě lépe vyjádříte skladbu. Naučte se techniku a improvizujte. Pokud budete tančit dlouhou naučenou vazbu a najednou vám někdo překáží, budete muset být schopen improvizovat. Z naučených dlouhých figur se snažte použít malé části, jednotlivé prvky. Naučte se různé zakončení a zahájení figury nebo různé části figury, které se vám líbí.
Řešení konfliktů:tanečníci vám budou často stát v cestě, budou se vás dotýkat nebo dokonce do vás vrazí. Prosím, buďte zdvořilí a odpouštějte, zejména pokud jde o nováčky na parketu. Mohli byste je odradit od dalšího tancování. Pokud máte s někým vážnější problém, tak s ním promluvte v soukromí a zdvořile mu sdělte svou stížnost. Nikdy nebuďte agresivní na tanečním parketu.
 

------------------------------------------------------------
TANGO SLOVNÍK - TERMÍNY A DEFINICE

---------------------------------------------------------
STRUČNÝ PŘEHLED HISTORIE TANGA 

Sociálně společenský kontext

Můžeme říci, že tango vzniklo v posledním desetiletí XIX. století, jako výsledek střetu různých evropských a indoevropských kultur imigrantů a kreolské kultury. Abychom byli schopni pochopit toto spojení, musíme znát společenské a kulturní podmínky daného okamžiku. Nový kontinent, kde se vše teprve utvářelo, měl nedostatek pracovních síl a bylo potřeba zemi osídlit. Ohromná propaganda šířená po celém světě, zejména po Evropě s cílem přilákat lidi, až přehnaně slibovala rozvoj a bohatství. Lidé různých sociálních vrstev starého kontinentu přicházeli do Argentiny s nadějí, že naleznou lepší budoucnost a utíkali před těžkým životem. Když přijeli na nový kontinent, zjistili, že slibované bohatství se nekoná a že pracovní síly je třeba zejména v zemědělství na venkově. Ti, kteří měli více peněz, se vrátili zpět, ostatním nezbylo nic jiného než zůstat. Celé početné rodiny a muži potřebovali ubytování, jídlo a práci.
El Hotel de Inmigrantes, nyní Museo de la Inmigración Nejdříve bydleli v hotelu pro imigranty (El Hotel de Inmigrantes), kde bylo 12 ložnic, v každé 250 postelí a společná jídelna v přízemí, kde se najedlo najednou 1000 lidí. Mezi lety 1857 a 1930 do země přijelo víc než 6 milionů cizinců, 70% z nich tvořili muži mladší 45 let. Po několika dnech někteří odešli do vnitrozemí a většina zůstala ubytována v okolních činžácích (conventillos) na okraji města.
Tyto domy měly společné patio a okolo něho pokoje, ty nejluxusnější z nich měly i kuchyň a jednoduchou koupelnu. V každém pokoji se zabydlela jiná rodina imigrantů. Je třeba zdůraznit, že v „conventillos“ také žili lidé z vnitrozemí, kteří hledali ve městě lepší život. Mnoho imigrantů si s sebou přivezlo nějaký hudební nástroj, se kterým doprovázeli rodinná setkání nebo jen vlastní osamělost a nostalgii.

Střet národností a kultur
Většinu imigrantů tvořili „latinos“, zejména Španělé a Italové, následováni Francouzi, Řeky, spolu s Indoevropany, Armény a Němci. Dále zde existovalo určité procento Slovanů, Rusů, Čechů, Slováků, Poláků atd. Všechny tyto národnosti společně žily v „conventillos“, pro které byly typické různé jazyky, zvyklosti, muzika, tanec a bylo nezbytné najít jednotící prvek. A tím se stalo tango.

Je to proces, který vznikal postupně, je možné říci, že tango existovalo nejprve jako tanec a až poté jako muzika. Byla to jiná forma tance, každá skupina měla tu svou hudbu a své tance, místní z vnitrozemí měli svou kytaru a lidové písně. Uvedu jeden příklad: setkání jedné skupinky imigrantů, které se koná ve společném patiu. Ostatním tedy nezbylo nic jiného, než se nedobrovolně účastnit. A tak ti, kteří spolu dobře nevycházeli, šli raději na procházku. Ve chvíli, kdy se hrálo a zpívalo, zpívali a hráli ti z jedné skupinky a ti, kteří nechtěli pouze přihlížet, tančili buď podobný tanec, který znali nebo museli improvizovat, protože choreografii neznali. Je velmi pravděpodobné, že toto je důvod, proč tancovali tak blízko u sebe při tanci v páru, aby se dorozuměli.

Charakteristické znaky v tangu
První charakteristický a velmi důležitý prvek: vznikl tanec s uzavřeným držením, kde pár tancuje velmi blízko u sebe bez mezery mezi oběma těly. Je to pozice, která se jmenovala „sin luz“ (bez světla), protože skrz těla blízko u sebe nebylo možné vidět na druhou stranu.
Dalším novátorským znakem, který vznikl na těchto setkáních, je pauza jako choreografický prvek. Nejdříve se nazývala „corte“. Před touto choreografickou pauzou měl tanečník nebo tanečnice dvě možnosti, buď zastavit se s partnerkou či partnerem nebo pokračovat v tanci. Tím vzniká taneční dialog, kde se jeden zastaví a druhý pokračuje, aniž by opustil pevné objetí.
Z tohoto byl odvozen revoluční prvek v celosvětové historii tance: až doposud existovaly dva směry tance v páru: pár, který tančí stejnou choreografii a nebo velmi podobnou, která se doplňuje (například valčík) a kdy pár tančí samostatně naproti sobě a každý má vlastní choreografii. Příkladem může být chacarera z vnitrozemí nebo španělské sevillanas. S tangem přichází nový koncept tance v páru: pár je v držení a každý tančí jiné choreografické prvky. Tento způsob tance nevznikl najednou ale postupně a nejmenoval se tango. Nazývali ho tanec s pauzami (baile con cortes).

Změny v hudbě
S příchodem španělského divadelního žánru: zarzuelou, přichází i velmi speciální hudba – španělská verze kubánské „habanery“, která se nazývala andaluské tanguillo pak andaluské tango a nakonec jen tango. Tato španělská tanga se stala součástí tanečního repertoáru a zdá se, že při interpretaci této hudby místními muzikanty došlo k novým změnám. Tato pozměněná tanga se stala velmi oblíbenými a vzniklo mnoho kreolských tang. Ta se zároveň výborně hodila k novému stylu tance, který dostal také jméno tango.

Vývoj tanga
Jak jsem již zmínil, vývoj tanga byl postupný a dlouhý než došlo k vytvoření tance, jak ho známe dnes. V počátcích tanga tančili spolu muži zejména za účelem vlastního zdokonalení a demonstrování svých dovedností. V tomto vývoji kromě conventillos sehrály hlavní úlohu nevěstince, restaurace, kavárny, kreolský cirkus, evropské salóny, zejména pařížské, exklusivní kabarety a karnevaly.
José Podestá jako klaun "Pepino el 88" v kreolském cirkusu Když jsem mluvil o imigrantech, měl jsem na mysli to, že většina z nich byli muži, a tak vznikla potřeba fyzického a sexuálního rozptýlení samotných mužů. Nevěstince, často vydávané za taneční podniky se zadní místností, kde si tanečnice vyhlídly tanečníka během tance a v této místnosti se pak dojednávaly „obchody“. Tyto tanečnice znaly všechny možné tance a také tango. Postupem času mnoho tanců, např. mazurka, vyšly v oblasti Río de la Plata z módy stejně jako hodně evropských tanců, které zůstaly pouze na úrovni jednotlivých komunit a nebyly rozšířené, a tango získávalo stále větší popularitu.

Nemorální tanec
Navíc potomci imigrantů, kteří se již narodili na novém kontinentu, nebyly osloveny pouze tancem jejich předků, byli mladí, zajímalo je vše nové a tento nový taneční styl jim byl vlastní. Když se vrátím zpět k nevěstincům, tango nízkého původu se tančilo ve veřejných domech a zajímavé je, že se ho účastnily všechny společenské třídy, včetně lidí z vysoké společnosti. Ti poznali tango v nevěstincích a s ním si tango spojovali, na veřejnosti ho odsoudili jako nemorální tanec, ale všichni ho chtěli tancovat, samozřejmě, že tajně, a tedy se ho také naučit. Ale žádná dáma z vyšší společnosti ho netancovala na veřejnosti, prostitutky naopak ano, vždyť to byla součást jejich práce.

Očista tanga přes Evropu
Muži z vyšší společností, kteří poznali tango ve veřejných domech a v dalších nočních podnicích, s sebou přinesli tango do evropských salónů, kde mělo ohromný úspěch. A v Paříži se dokonce tancovalo na těch nejhonosnějších místech. Tango mělo celosvětový ohlas a to i v Buenos Aires, kde bylo vše, co se dělo v Evropě, zvláště v Paříži, velkým modelem a vzorem. Dokonce se to projevilo i v architektuře Buenos Aires, kde jsou některé budovy z Evropy okopírované. A od té doby podle pařížského modelu nejdříve vyšší třída Buenos Aires a později i třída střední přijala tango. Vznikaly taneční školy, některé opravdové, jiné jako „převlečené veřejné domy“. Do mnoha představení kreolského cirkusu, jakési lidové verze tradičního cirkusu, kde převládala venkovská tématika, začalo být tango zařazované jako součást jejich historie, stejně jako tomu bylo u španělské divadelní hudby a také do přestávek, kde hrály skupiny nebo sólisté s doprovodem. Mezitím probíhala změna scény. To aby se diváci nenudili.

Vliv karnevalů
Letní karnevaly Buenos Aires sehrály také svou úlohu v šíření tanga a to v době, kdy se na tango lidé dívali skrze prsty. Na karnevalech, kde bylo překračování zákona povoleno, bylo povoleno i tango. Později se na karnevalech tančilo v masách a lidé tančili na živou muziku. Tak se proslavilo mnoho orchestrů i zpěváků.

Etapy vývoje
Pokud se zaměřím na vývoj tanga jako tance velmi komplexního díky charakteru improvizace, je možné říci, že existuje téměř tolik stylů co lidí, kteří ho tancují.
Můžeme rozlišit několik etap:

První etapa, kdy se tančilo na muziku imigrantů, charakteristický je odlišný taneční styl díky pevnému sevření, blízkost páru, improvizace a využití pauzy jako choreografického prvku. Druhá etapa, kdy se objevuje prvek vlastní choreografie každého z tanečníků. V tomto období se vyzdvihovala kreativita mnoha tanečníků, skutečných virtuosů s intuicí, kteří začali vytvářet prvky choreografie pro ně typické a které ostatní začali napodobovat. Zhruba v této době se objevil další prvek typický pro tango: vstup do prostoru toho druhého, kdy tanečník vytváří choreografii uvnitř základní opory (mezi nohama) tanečníka nebo tanečnice. Vždy ale tančí na zemi, neustále v kontaktu s podlahou a s taneční improvizací „kreslí po zemi“. Později byla do těchto prvků vnesena elegance.

Film a tango po Valentinsku
V posledních letech éry němého filmu se objevil cizinec, který měl pro šíření tanga po celém světě ohromný význam. Herec a tanečník Rodolfo Valentino dostal nabídku ztvárnit hlavní roli ve filmu „The Four Horsemen of the Apocalypse (1921)“, kde měl tančit tango.
Tento herec, zrovna když nehrál, tak si na živobytí vydělával jako tanečník v nočních barech v Americe. Když dostal tuto nabídku, tak ji okamžitě přijal, přestože podle některých zdrojů tančit tango vůbec neuměl. V okamžiku konkurzu předvedl svou výjimečnou kreativitu a své zkušenosti jako tanečník. Výsledkem bylo "tango" plné exotiky a vášně, které mělo velký ohlas a úspěch světové úrovně. Když přišel film do kin v Argentině, lidé se smáli té zvláštní až směšné formě tance: podivné držení, výskoky, změna držení, laterální chůze s protaženýma rukama, přehazování objetí do směru tance apod. Navíc hlavní hrdina, kterého hrál Valentino, byl výstředně oblečen jako gaucho ale s andaluzským kloboukem a jeho partnerka byla oblečena jako andaluzská cikánka. Přesto pro některá místa na světě, toto byl první kontakt s tangem a postupem času se tento taneční styl stal mezinárodním tangem, tancem americkým i evropským a tak odlišným od původního tanga. Navíc je svým charakterem více rytmický než melodický a striktně choreografický.

Zjednodušování a nové prvky
Sledujeme-li vývoj tanga, můžeme rozlišit další etapu, kde se tango stalo tak populárním a masovým, že došlo až k takovému zjednodušení základních principů a pozornost se přenesla na méně významné aspekty jako např. způsob chůze. O posledním vývoji tanga hovoříme ve chvíli, kdy se objevily figury ve vzduchu. Nohy se odpoutaly od země, objevil se prvek zvaný "gancho", kdy tanečník narušuje prostor tanečnice pohybem nohy nahoru do tvaru háčku. Dalším prvkem je "boleo", pravděpodobně odvozené nebo inspirované zbraní "boleadora" původních obyvatel a později gauchos, kteří ji používali při lovu zvěře např. pštrosa nandu. V tomto prvku noha dělá pohyb ve vzduchu paralelně s podlahou podobně jako "boleadoras", které dostanou točivý impuls ve vzduchu předtím než se hodí na kořist a zamotají se do jejích nohou. Stejně jako ulovená kořist i noha tanečníka spadne k zemi a sklouzne po podlaze.

Úpadek a návrat
V šedesátých letech přestalo být tango tak populárním a zůstávalo téměř exklusivní záležitostí na taneční scéně. Byla to doba velkého ohlasu rock and rollu a popu, podporována mladými, kteří viděli v tangu přežitý tanec a tanec starší generace, od které se chtěli lišit. V osmdesátých letech byla premiéra choreografického představení na Brodway "Argentinské tango", které připomnělo dávný žánr a ukázalo jeho historii i úpadek. Představení mělo takový úspěch, že okamžitě proletělo celým světem a přivedlo tango zpátky mezi lidi. Kurzy tanga se staly populárními, a opět se otevřely milongy, místa, kde se tančí tango, jak v Buenos Aires tak ve světě.

autor: Julio Martínez • zdroj: www.buenosairestango.cz